Příprava na 1.třídu – procvičování obratnosti

Nástup do první třídy je pro dítě totiž velmi zásadním, ale také náročným životním krokem. Proto by mu měly rodiče tento krok co možná nejvíce zpříjemnit a připravit ho na to, co ho ve škole čeká. 

Ovšem pozor, příprava do první třídy by neměla spočívat v tom, že si každé odpoledne od března až po září budete listovat s dětmi v encyklopediích a budete trénovat nácvik krasopisu. Přípravou se myslí trochu něco jiného… 

Hlavním důvodem, proč dítě do první třídy chceme připravit, je zajištění maximálního a harmonického rozvoje jeho schopností, které později umožní, aby bylo dítě při výuce čtení, počítání a psaní bez větší námahy úspěšné. Neznamená to tedy, že před nástupem do první třídy naučíte svého malého předškoláka číst a psát… co by potom ve škole dělal? 
V našem seriálu, který vás bude přípravou provázet až do září, se budeme snažit společně s vámi projít nejdůležitější schopnosti, které mohou ovlivnit úspěšný start dítěte v první třídě. 

Obratnost – ale co si pod tím představit?
Děti jsou zpravidla všechny od přírody neuvěřitelně zvídavá stvoření, která již v plenkách objevují svět. Všechno si musejí osahat a ožužlat. Později chtějí všechno zkoušet samy a nedají si říct, dokud se o to alespoň nepokusí – „Mami, já sám…“ – kdo by to neznal, že? Důležité je skutečně nechat děti vyzkoušet různé činnosti (v mezích bezpečnosti), protože díky nim se přirozeně rozvíjí jejich pohybová koordinace. 

Ačkoli nám to může být někdy „na obtíž“, protože zrovna pospícháme na nákup, do práce, do školky, anebo už jen tak ze zvyku, není od věci vzít děti pravidelně na procházku, nechat je vylézt na strom, na zahradní zítku, zkusit přeskočit obrubník… Dnešní doba totiž děti „okrádá“ o řadu nám kdysi zcela přirozených činností, a tím potlačuje jejich přirozený vývoj. Do školky a školy se obvykle dopravují auty a autobusy, velkou část dne prosedí u televize a počítače a postupem času přestanou mít o tolik důležitý pohyb zájem. 

Ty tam jsou doby, kdy děti pomáhaly hrabat trávu, míchat babičce těsto na housky, plely s maminkou záhonky, chodily na houby anebo trhaly jablka ze stromu… Málokdy můžete vidět kluky jen tak si kopat s míčem nebo holky skákat přes švihadlo. Možná se vám zdají tyto činnosti jako „zbytečné“ ve vývoji dítěte a říkáte si, že v dnešní době je dokážou nahradit jiné. Jenže to je právě kámen úrazu – pohyb a zvídavost je dětem vlastní a je potřeba je v tom podporovat. 

Nedostatečné množství pohybové aktivity se může odrazit ve vývoji dítěte – paradoxně se omezuje vývoj řeči, schopnost učit se psát, brzdí se vývoj pravolevé orientace. Dále lékaři upozorňují na vadné držení těla, ochablé svalstvo, obezitu a s tím spojené nemoci. 

Obratnost – to není jen zdravý vývoj pohybové koordinace, ale je to i vstupenka do dětského kolektivu. Dítě může být sebechytřejší, ale pokud bude nešikovné, nebude umět běhat, hodit míč…, kolektiv ho zpravidla odmítne. 


Motorika velkých svalových skupin 
– Jak rozvíjet obratnost velkých svalových skupin?

•    Chůze – sice neodmyslitelně patří k našim životům, ale v poslední době se ji snažíme, ať už úmyslně, nebo neúmyslně, značně omezovat. Takový pěší výlet, vycházka do přírody s příjemným cílem, např. zoo, cukrárna, hrad, divadélko apod., je ideálně stráveným časem. 

•    Běh – jakmile se děti naučí pořádně chodit, začnou běhat, kdykoli k tomu budou mít příležitost. Ovšem časté napomínání typu: „nelítej tady, nebo zakopneš…“ může později spontánní činnost upozadit a bude jí stále více ubývat. Pokud tedy dítě běhá doma a vy o něj máte obavy, vezměte ho ven, kde se může v klidu „vyblbnout“. A potřebujete-li, aby se dítě na chvíli zastavilo, pak mu nabídněte raději činnost jinou.

•    Skákání – zde platí to samé co u běhu. Při procházce se dá skákat přes kaluže, kameny, větve… nebo z menších zídek, obrubníků apod. Máte-li o dítě obavy, nabídněte mu ruku jako pomoc, aby neupadlo. Ale skákání a přeskakování určitě nezakazujte. 

•    Lezení – příroda svou rozmanitostí nabízí řadu možností, kde a co mohou děti přelézat nebo po tom lézt. Nižší stromy a pařezy, skalky a menší skály. Městské děti zase mají barevné prolézačky. 

•    Házení – opět inspiraci můžeme hledat na procházce v přírodě. Házet mohou děti drobnými kamínky do vody, šiškami, klacíky psovi, sněhovými koulemi. Ujasněte si s dětmi, že nesmějí házet velké kameny, a vymezte si pravidla.

•   Míčové hry – všeobecně jsou hry s míčem velmi prospěšné a patří k nejvšestrannějším pohybovým aktivitám. Kromě základní obratnosti svalových skupin rozvíjejí u dětí postřeh, pozornost, obratnost rukou nebo nohou.

•    Plavání – ať už vymyslíte jakékoli vodní hrátky, budou k užitku. Hry ve vodě jsou totiž nezastupitelné při vývoji obratnosti. Dítě v předškolním věku by s „vodou“ mělo mít již své zkušenosti.

Existuje celá řada aktivit, při kterých se dítě učí obratnosti, a nejde jen o sporty. Pokud vaše dítě vyloženě není „sportovně nadané“, pak nevěste hlavu, chodit do lesa, na procházky a pěší túry může každý bez ohledu na nadání. Je důležité mít na paměti, že dostatečný pohyb a střídání různých druhů aktivit vede k rovnoměrnému zatížení svalů a k rozvoji obratnosti.


Jemná motorika rukou
Ačkoli by se to nemuselo na první pohled zdát zřejmé, věřte, že vývoj hrubé motoriky – obratnosti – úzce souvisí s vývojem motoriky jemné. Vzpomeňte si, že dítě zpravidla vysloví své první slůvko v době prvních krůčků a v době, kdy začíná více mluvit a lépe artikulovat, začíná kreslit…

– Jak správně rozvíjet jemnou motoriku rukou?
•    Manipulování s věcmi – děti milují rozebírání, skládání a opětovné rozebírání, a to bez ohledu na věk. Čím jsou předměty menší, tím větší obratnost ruky vyžadují. Mezi nejlepší hračky pro nácvik jemné motoriky rukou patří hlavně ty z přírodních materiálů, jako je dřevo, textil nebo kov, a to hlavně z důvodu, že jsou na dotyk zajímavější než hračky plastové. 
Dítě může rozvíjet jemnou motoriku i při domácích pracích, např. přebírání knoflíků podle barev a tvarů, třídění tatínkových šroubů a matiček…

•    Práce s papírem – papír je vděčný „kamarád“, protože nabízí tolik možností, jak s ním pracovat. Děti zpravidla přitahují hlavně nůžky a lepidlo. Mohou papír skládat nebo trhat – ano, i to k rozvoji přispívá. Kupte dětské nůžky s kulatou špičkou a dovolte dítěti s nimi pracovat. 

TIP Máma a já: Nakreslete na papír po okrajích čáry, do středu jiného pak třeba kolečka a čtverečky a nechejte je dítě vystříhat. Můžete společně vytrhávat kousky papíru a pak je lepit na jiný barevný papír, a vytvářet tak krásné obrázky. 

•    Práce s textilem – i textil je vhodný pro zpracování malýma ručičkama. Děti mohou nastříhat různé kousky látky a lepit z nich koláž na čtvrtku. 

•    Zpracovávání přírodních materiálů – příroda vám poskytne celou řadu možností – můžete navlékat jeřabiny, z kůry postavit domeček, na podzim z listů vytvořit draka nebo listy z jedné strany obarvit vodovkami a otiskovat je na papír. Při troše fantazie můžete spolu s dětmi vytvořit z obyčejné makovice krásnou panenku. 

•    Zpracovávání potravin – pravda, říkáme dětem u oběda, že jídlo není na hraní, ale občas neuškodí udělat výjimku. Může např. navlékat nastříhaná brčka, koření nebo těstoviny na provázek. Z koření, těstovin, mouky apod. můžete vytvářet zajímavé obrázky… Možností je opravdu mnoho!

•    Modelování – upřímně při představě modelíny zašlapané v koberci nebo zapatlané v sedačce nejsem zrovna nejšťastnější, a pokud na tom jste stejně, pak se zkuste podívat po jiném materiálu, jako je modurit nebo třeba vizovické těsto. 

•    Malování a kreslení – vyzkoušejte s dětmi různé techniky od pastelek přes voskovky až po temperky. Každá technika vyžaduje zapojení jiných svalů ruky a tím se dítě připravuje na budoucí nácvik psaní. 


Motorika mluvidel
To, jak děti pohybují pusou při mluvení, je jednou z nejdůležitějších podmínek správné výslovnosti. Pokud se vyskytnou v tomto případě nějaké nedostatky, může dojít až k poruchám výslovnosti hlásek L, R, Ř, které patří k nejnáročnějším. Mezi další potíže, které mohou při výslovnosti nastat, se řadí tzv. sykavky (dítě si šlape na jazyk). Porucha výslovnosti sykavek souvisí s malou pohyblivostí jazyka a jeho nesprávnou klidovou polohou. 

Pokud potíže s motorikou mluvidel přetrvávají ještě v předškolním věku, zejména je-li vadných hlásek více, pak už nestačí domácí cvičení, ale je nutné vyhledat péči odborníka – logopeda. Když totiž zafixujete při výuce správné výslovnosti nesprávné návyky, léčba vzniklé poruchy je pak daleko náročnější. 

– Při cílené logopedické terapii se držte následujících pravidel: 
•    Do cvičení by se děti nutit neměly. Nejlepší je, když se učí a baví se u toho. Když bude mít dítě špinavé rty, pobídněte ho, aby si je olízlo, když uvidí v knížce čertíka, ať ho napodobí, apod.

•    Mnohem účinnější bude, když budete cvičit krátce (do 2–3 minut), ale zato častěji. Zaměřte se hlavně na přesnost provedení cviku, nikoli na jeho rychlost. 

•    Půjčte dítěti zrcátko, aby se mohlo dívat, jak cvik provádí. 

Při provádění cvičení na zlepšení motoriky mluvidel se vyhněte velkým nárokům na dítě a na rychlost provedení. Až postupem času, když se dítě začne zlepšovat a jeho hybnost jazyka bude lepší, můžete se pokusit pohyb mírně rytmizovat a zrychlovat. 

Nácvik s jazykem
•    Tzv. „čertík“ – jazyk míří z úst ven a pohybuje se směrem dopředu a dozadu.

•    „Klopýtání koníků“ – jazyk dítě ohne nahoru a dozadu a rychle jím zatáhne. Zvuk, který následně vydá, připomíná klopýtání koní.

•    „Kruh“ – dítě si olízne rty kolem dokola jednou, postupem času i vícekrát za sebou vč. střídání pohybu doprava a doleva.

Nácvik se rty
•    Špulení rtů do kruhu, rty se mírně vytahují ven – dítě dává pusinku, píská, olizuje si prst namočený např. do šťávy nebo čokolády, napodobování mašinky – ššš… 

•    Roztažení rtů doširoka – „ukaž zoubky“.


Motorika očních pohybů
Malé děti mívají při čtení potíže s udržením pozornosti na jednom řádku, následkem toho se mohou později v textu ztrácet. Je to způsobeno tím, že při čtení se oči nepohybují po řádku plynule, krátce se vždy pohybují vpřed a pak se vrátí zpět na místo, kde dítě čte. Dětem dělá právě tato skutečnost problém, špatně se soustředí, protože nemohou udržet oči na řádku. 

Nácvik očních pohybů
•    Dítě nehybně stojí a očima hledá v místnosti vámi určené předměty. Vaší úlohou je dohlížet na to, aby se dítě neotáčelo celé, ani hlavu, ale pracovalo jen očima. A aby vaše instrukce postupně měnily směr i úhel pohledu. 

•    Při čtení pohádky dítě sleduje váš prst na řádku, kterým si ukazujete, a dívá se do knížky společně s vámi.