Soutěž Paměť české krajiny: co znamenají kamenné kříže?

Český rozhlas Plus mapuje památky ve volné krajině, které jsou dokladem lokální historie. Mezi objekty, jejichž fotografii můžete do soutěže zaslat, jsou také kamenné kříže. Poznejte jejich historii a vyhrajte zajímavé ceny. 

V krajině České republiky jsou rozesety doslova stovky kamenných křížů, které v rámci soutěže můžete fotit. Tyto kameny nemají jen různé tvary a zdobení, ale často také odlišnou historii a účel. Velmi známé jsou takzvané smírčí kříže, tedy památníky postavené na místě, kde se stala vražda. Ne každý však ví, že každý kamenný kříž v krajině není smírčí.

Většina křížů byla u nás patrně postavena s pamětním posláním jako memento smrti a nějaké nešťastné události. Kříže ale mohou mít dále význam jako znamení u cesty, někdy dokonce s vytesanou šipkou naznačující směr, mohou to být hraniční znamení nebo mohou mít původně misijní účely, kříže byly u nás stavěny také v období rekatolizace. Mnohdy však lze původní účel těchto památek jen odhadovat. U některých křížů je také těžké určit jejich stáří, nepomohou ani německé či české nápisy, protože průzkum dokázal, že byly někdy do kamene vyryty o mnoho let později, než byl kříž původně vztyčen.

Nevěřte legendám, nebývají pravdivé 
Ke kamenným křížům se váží zajímavé legendy, které často rozvíjejí právě motiv smíření pachatele s duší své oběti, velmi často se opakuje i soubojový motiv, kdy se dva soupeři navzájem na místě kříže zabili. Jaroslav Vít v knize Kamenné kříže Čech a Moravy píše: „Na místech většího počtu křížů se traduje příbeh o pobití svatebního průvodu opuštěným milencem. Na kamenných křížích západních a východních Čech se často opakuje vyhloubená jamka. Věřilo se, že prach vyškrábaný z dutiny má zázračnou moc a uzdravující účinek a že vlasy přilepené do důlku povzbudí milencovu touhu.” Pověsti ovšem jen málokdy skutečně souvisí s okolnostmi, za kterých byl objekt postaven.

Koho smiřovaly smírčí kříže 
U některých křížů můžeme s jistotou určit, že šlo o pravé smírčí kříže. Tyto kříže totiž někdy byly součástí takzvaných smírčích smluv, i když existuje znatelný rozdíl mezi malým počtem objevených smírčích smluv a počtem kamenných křížů. Stavění smírčích křížů bylo ve středověku spojeno s výkonem práva. V průběhu celého středověku a někdy i ranného novověku totiž existovaly různé možnosti jak postupovat, došlo-li k usmrcení člověka. Často závisel osud pachatele vraždy na rozhodnutí soukromých osob, většinou příbuzených zavražděného. Ti mohli buď uplatnit u soudu žalobu a žádat potrestání a nebo se s pachatelem mohli domluvit mimosoudně o odškodnění. A právě v tomto případě docházelo k uzavření smírčí smlouvy.

Uzavírání těchto smluv bylo dokonce podporováno, často i sám soud strany vyzýval, aby se smírně dohodly. Ovšem zaplatit pozůstalým určitý obnos peněz zdaleka nestačilo. Středověké uvažování vyžadovalo, aby pachatel zjevně uznal svojí vinu, a to i z náboženských důvodů. Musel tedy učinit pokání či takzvanou pokoru. Valentin Urfus, spoluautor knihy Kamenné kříže Čech a Moravy vysvětluje: „Pokora se mohla odbývat drasticky symbolickým způsobem. Barvitě jej popisují moravské právní knihy: pachatel bos, oblečený pouze v košili, nesa meč, měl ulehnout s rozepjatýma rukama tváří na hrob a třikrát prosit, aby byl zachován při životě.” Projevem takovéto pokory bývalo někdy i postavení kamenného kříže. Nešlo tedy pouze o právní sankci. Šlo o výraz piety a snahy symbolicky zahladit vinu.

Kde hledat kamenné kříže 
Pátrání po fotografických úlovcích pro soutěž Paměť české krajiny během vašeho výletu po české krajině nemusí znamenat, že budete jen bezcílně bloumat a doufat, že na nějaký ten kamenný kříž narazíte. Společnost pro výzkum kamenných křížů provozuje stránky, na kterých naleznete soupis zatím objevených křížů a místa, u kterých se nacházejí. Když se na tato místa vypravíte, určitě se už doptáte místních, kde kříž hledat.

Více informací o soutěži Paměť české krajiny

Vytvořte s námi fotoknihu české krajiny 
Ve volné krajině (mimo města) foťte boží muka, malé kapličky při cestách a silnicích, smírčí kříže, pamětní kameny, mohyly, tedy malé objekty nemovité hmotné kultury, nikoliv objekty přírodní. Objekt vyfoťte z čelního pohledu. Pokud budete fotit mobilem, zapněte GPS lokaci, fotka tak bude mít geoznačku a my budeme přesně vědět, kde jste ji pořídili. Pokud budete fotit fotopřístrojem bez GPS, popište místo s přesností na celé kilometry (např. 2 km od Říčan směrem na Velkou Lhotu), přidejte také popis okolí, podle kterého můžeme objekt na mapě přesněji lokalizovat. Fotografie o minimální velikosti delší strany 1024 pixelů posílejte na adresu krajina@rozhlas.cz.

Nejpilnější účastníci soutěže, kteří zašlou nejvíce fotografií jednotlivých míst, budou odměněni atraktivními cenami. Hlavní vítěz získá voucher v hodnotě 15 000 korun na nákup horského kola. Na další vítěze čeká fotoaparát, fotoknihy a další ceny.

Po ukončení soutěže bude v rámci vysílání pořadů Leonardo Plus v sobotu 12. října připraven tématický pořad s Václavem Cílkem, kterým se za celou soutěží ohlédneme.
Další informace o soutěži najdete zde.