Přihlásit se      O portálu     Kontakty

TECHNOhrátky

Publikováno: 30. června 2019
Ohodnotit článek:
5.0

Seminář TECHNOhrátek: Jsou stavební obory v Pardubickém kraji řemeslným druhem na vymření?

Na úvod statistika, při níž lehce zamrazí. Před několika desetiletími se učilo ve Střední průmyslové škole stavební Pardubice čtyři sta i více zedníků. Ve školním roce 2017-2018 jich však tuto profesi absolvovalo ve všech středních školách vyučujících stavební obory v celém Pardubickém kraji pouhých osm! Zlepšení je přitom v nedohlednu – v právě skončeném školním roce totiž všechny tři ročníky navštěvuje pouhých 46 zájemců. Stavebnictví v současné době mladé lidi neláká, a tak není divu, že se hledají důvody: Může za to malá prestiž řemesla a jeho slabá propagace? Je vina na straně rodičů? Odrazují nízké platy? Je tato práce vyhrazena už jen zahraničním dělníkům?

Touto problematikou se zabývalo také diskusní setkání, které se uskutečnilo v rámci projektu TECHNOhrátky 27. června v kinosálu SPŠ stavební Pardubice s podtitulem: „Potřeby zaměstnavatelů vs. postoj mladé generace ke stavebnictví v Pardubickém kraji“. U kulatého stolu zasedly tři desítky odborníků z řad významných regionálních zaměstnavatelů, profesních stavebních organizací, ředitelů všech středních odborných škol vyučujících stavební obory a představitelů krajské samosprávy. Své názory na řešení situace zde prezentovali zástupci velkých firem jako Colas, Enteria, Eurovia, Strabag, Swietelsky, M-silnice, menších projektových kanceláří, Cechu podnikatelů ve stavebnictví či Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Drobná naděje v demografické křivce

„Žáci v našem kraji paradoxně mají zájem o tříleté učební obory. V právě skončeném školním roce do nich nastoupilo o 110 víc než rok předtím. V masivní podpoře pomáhají krajská stipendia, TECHNOhrátky i další projekty. Jenže školáci si vybírají především profese související se strojírenstvím, elektrotechnikou a chemií. Naopak se nedaří přesvědčit rodiče, aby své děti přihlásili na stavební obory. Kraj zareagoval navýšením stipendií od nového školního roku. Chtěli bychom docílit, aby střední školy navázaly co nejužší spolupráci se stavebními společnostmi, podobně jako strojírenské. Ta umožňuje zavádění prvků tzv. duálního vzdělávání – firmy vybavují školám kompletně pracoviště praktického výcviku, nebo ho umožňují přímo ve svých areálech,“ řekl Bohumil Bernášek, radní Pardubického kraje pro školství.

Určitou nadějí by mohla být skutečnost, že v příštích letech poroste demografická křivka a počty žáků ve středních školách budou stoupat. V ročníku 2026-2026, kdy dosáhne svého vrcholu, přibude v pardubickém regionu k dnešním zhruba 20 000 středoškoláků dalších pět tisíc. V porovnání se strojírenstvím však budou stavební obory stále narážet na citelnou komplikaci.

„Týká se možnosti praktického výcviku. Na rozdíl od strojařů, kteří mají ve firmách stabilní zázemí, stavaři putují za zakázkami po celé republice a chybí jim tak ukotvení na jednom místě,“ připomněl Martin Kiss, vedoucí odboru školství Krajského úřadu Pardubického kraje.

Hlavní příčina? Nedostatečná prestiž!

Jak se jednomyslně shodli aktéři diskusního setkání, hlavní překážka nezájmu mladých lidí o stavební obory má společného jmenovatele – nedostatečná prestiž této profese. Souvisí s relativně nízkými mzdami nízkokvalifikovaných profesí, přílivem zahraničních dělníků, prací v náročných klimatických podmínkách a často negativním pohledem veřejnosti.

„Příčiny současného stavu vidím opravdu ve vnímání stavebních řemesel veřejností – těmto lidem se totiž říká pejorativně ´lopaty´. Mnohé stavební firmy si však za ztrátu prestiže mohou samy, neboť rezignovaly na kvalifikovanost pracovní síly. Ve škole učíme studenty vysoce odborné práci s moderními technologiemi, ale na stavbě je pak ´zmrví´ nekvalifikovaný zahraniční dělník, který neumí česky a nerozumí návodu. Problém je i v tom, že děti se nehlásí na stavební obory, protože je doma ani ve škole nikdy neviděly a netuší, co si pod nimi představit,“ poukázal Martin Valenta, ředitel SOU plynárenského Pardubice.

Některé závažné překážky renesance stavebních profesí však způsobují legislativní záležitosti. „Domnívám se, že legislativa ve stavebnictví není dobře nastavena. Hlavním kritériem při veřejných zakázkách je nejnižší cena. Aby firma výběrové řízení vyhrála, zvolí postup, že nabídku finančně ´podsekne´. Pak ale logicky musí někde ušetřit – a zpravidla nejvíc na mzdách. Pro Čechy už to není zajímavé, a tak je nahrazují dělníci ze zahraničí,“ upozornil Vladimír Mazura, manažer Svazu podnikatelů ve stavebnictví Pro Královéhradecký a Pardubický kraj.

Maximální popularizace v základních školách

Značný prostor dostalo téma aktuální spolupráce středních odborných škol a stavebních firem. Přestože v tomto směru nastalo v poslední době zlepšení, školy by rozhodně uvítaly intenzivnější vzájemné propojení, aktivnější výměnu poznatků i odborníků, a především mnohonásobně vyšší úsilí při osvětě a popularizaci stavebnictví směrem k základním školám.

„Zejména do velkých společností bychom potřebovali větší pomoc při popularizaci řemeslných prací. Je třeba dostat žáky základních škol i s rodiči v rámci dne otevřených dveří do těchto firem, aby viděli na vlastní oči, co obnáší jednotlivé profese, jaká technika nebo technologie se používají. Stejně tak považujeme za důležitý transfer moderních poznatků ze stavebnictví do škol. Děti dokáží vyjmenovat druhy střech, ale nikdy všechny neviděly v reálu. Musí se také seznámit s pracovními postupy, poznat druhy materiálů a mnoho dalších věcí z praxe. Školy jsou teoretiky propagace stavebnictví, rolí firem je být jeho praktiky,“ uvedla Renata Petružálková, ředitelka SPŠ stavební Pardubice.

Zástupci Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR a přítomných firem přislíbili větší provázanost spolupráce také při přenosu informací, zapojení externích učitelů z řad zaměstnanců i zvyšování kvalifikace pedagogů. „Navrhujeme propojit akce škol s aktivitami podniků a společně sdílet weby a facebooky, ale také třeba podstatně změnit charakter dnů otevřených dveří ve firmách, aby byly akční a co nejvíce přiblížily mladým lidem řemeslo,“ sdělila Monika Floriánová, ředitelka lidských zdrojů holdingu Enteria, a naznačila, že její společnost je připravena podílet se i na zavádění prvků duálního vzdělávání.

Kritická situace, ale nelze rezignovat

Závěr více než tříhodinové diskuse semináře TECHNOhrátek byl jednoznačný: Zájem o studium stavebních oborů mezi žáky základních škol v Pardubickém kraji upadá a situace začíná být kritická – netýká se pouze učebních oborů, ale děti se už nechtějí stát ani projektanty, stavebními techniky, technology nebo pracovníky architektonických kanceláří. Nelze však rezignovat, ale je třeba na všech zainteresovaných stranách hledat cesty a způsoby, jak stavebnictví pomoci.

Tisk
Seminář TECHNOhrátek: Jsou stavební obory v Pardubickém kraji řemeslným druhem na vymření?

Rubriky: TECHNOhrátkyPočet zobrazení: 56

Tagy:

Vladimír ZemánekVladimír Zemánek

Další příspěvky od Vladimír Zemánek

Kontaktovat autora

Kontaktovat autora článku

x