Přihlásit se      O portálu     Kontakty

Další zájmová činnost a tábory

Publikováno: 7. března 2014
Ohodnotit článek:
4.3

Mapa venkovských technických památek Pardubického kraje

Po vydaných mapách národních kulturních památek a moderní architektury přichází již třetí pokračování o venkovských technických památkách Pardubického kraje. Krajský úřad Pardubického kraje, oddělení kultury a památkové péče tímto způsobem propaguje a seznamuje širokou veřejnost s kulturními památkami Pardubického kraje. Zájemci se s těmito mapami mohou seznámit ve vybraných knihovnách Pardubického kraje.

Pod termínem technická památka si nejspíš představíme starý tovární komplex, železniční výpravní budovu nebo třeba městskou plynárnu. Takové objekty patří do části technických památek industriálních. Oproti tomu technické objekty z venkovského prostředí mají ve většině případů vazbu na zemědělství, svými rozměry jsou menší a ojediněle až drobné (např. jednoprostorové sušárny ovoce). Z architektonického pohledu většina z nich patří do sféry tzv. lidového stavitelství a jejich druhový a typový vývoj je mnohem pozvolnější než u industriálních staveb.
Vesnické technické objekty se od objektů industriálních odlišují v mnoha směrech, například prostorovým uspořádáním. Jedním z podstatných kritérií je právě jejich prostorové uspořádání. Některé mají stejně jako vesnické domy trojdílný půdorys, což je typické zejména pro mlýny (např. Býšť čp. 54, Popovec – Bětník čp. 34, Sedlišťka čp. 2 nebo Zálší čp. 35).
Pro technické objekty byla charakteristická víceúčelovost. Například kovárna sloužila jak k výrobě a opravě nářadí, tak i ke kování koní a hovězího dobytka, ale i k výrobě kovových stavebních prvků. Obdobně ve mlýně se prvotně zpracovávaly obiloviny, ale vodní motor mohl být používán i k jiným činnostem, zejména k výrobě elektrické energie.
V 19. století se řada staveb lidového stavitelství změnila podle návrhů školených projektantů a získala tak industriální vzhled a továrně vyráběné technologické vybavení. Typickým příkladem může být vývoj českého mlynářství ve druhé polovině 19. století a zároveň přestavby vodních mlýnů na strojní dílny, tkalcovny, vodárny, elektrárny nebo i na malé továrny.
Přestože ze společenského hlediska patří vesnické technické objekty dosud k opomíjeným památkám, nachází se mezi nimi řada těch, které jsou prohlášeny za kulturní památku. Namátkou můžeme uvést mlýn čp. 54 v Býšti, mlýn čp. 35 v Dašicích, rozcestníky v Chroustovicích a Labětíně, kovárnu čp. 3 v Možděnicích, zájezdní hostinec čp. 98 v Němčicích, silniční most v Osíku, zavlažovací kanál v Plchovicích, mandl a bělidlo čp. 137 v Řetové, vápenku u čp. 109 ve Vápenném Podolu, mlýn čp. 15 s pilou ve Všeradově, sušárnu ovoce u čp. 12 a mlýn čp. 35 v Zálší, škrobárnu čp. 61 v Zámrsku nebo mlýn čp. 42 v Žumberku.

Doufáme, že tato mapa napomůže nejen k poznání, ale především docenění prostých vesnických technických objektů, bez nichž by život našich předků byl nejen mnohem obtížnější, ale i chudší.
S podivem může být, že zdánlivě primitivní technologické postupy umožňovaly získávání produktů vysoké kvality, což platí zejména o mlynářství, ale i bělení plátna, kovářství, výrobě potaše, škrobu nebo vápna.





Tisk
Mapa venkovských technických památek Pardubického kraje

Rubriky: Další zájmová činnost a táboryPočet zobrazení: 1578

Tagy:

Richard TichýRichard Tichý

Další příspěvky od Richard Tichý

Kontaktovat autora

Kontaktovat autora článku

x