ČSÚ: Soukromých školek přibylo, hlavně v Praze. Nejméně soukromých školek je v Pardubickém kraji

Díky silným populačním ročníkům posledních deseti let zažívaly instituce předškolního vzdělávání, zejména mateřské školy, každoroční příliv dětí. Nárůst počtu dětí znamenal tlak na kapacitu stávajících zařízení a podnítil vznik nových, často soukromých zařízení.

Podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) docházelo ve školním roce 2016/2017 do zařízení předškolního vzdělávání 367,5 tis. dětí, z toho naprostá většina, 362,7 tis., do mateřských škol. Zbylé děti navštěvovaly přípravné třídy a přípravný stupeň základních škol. Mateřských škol ve stejném období existovalo v České republice 5 209, přičemž většina z nich (92,5 %) byla veřejná. Jejich zřizovatelem byly nejčastěji obce (90,8 %), kraje (1,6 %) a MŠMT (0,1 %). Celkem 6,5 % mateřských škol bylo zřízeno subjekty privátního sektoru (soukromé školky) a zbylé necelé procento připadalo na mateřské školy zřízené církví. Přestože soukromé mateřské školy tvoří stále relativně malou část předškolních zařízení, jejich počet se kaž­doročně zvyšuje. Mezi školními lety 2011/2012 a 2014/2015 přibývalo každý rok kolem padesáti nových soukromých školek. Ve školním roce 2016/2017 jich bylo již téměř pětkrát více než před deseti lety. Počet veřejných mateřských škol oproti tomu vzrostl ve stejném období, i přes narůstající počet dětí ve školkách, pouze nepatrně (+2 %). Zvyšující se kapacitní nároky se tak ve veřejných školkách projevily zejména zřizováním nových tříd (nárůst o 23 %) a přijímáním nových učitelů, resp. učitelek, kterých za posledních deset le přibylo o 28 %. Muži stále tvoří méně než 1 % pedagogických sborů mateřských škol. Ve školním roce 2016/2017 jich učilo pouze 181, resp. 166 po přepočtení na plné úvazky.

Narůstající počet zájemců o předškolní vzdělávání a s ním spojené navyšování kapacit veřejných mateřských škol se projevilo prohloubením rozdílu mezi průměrným počtem dětí připadajících na jedno veřejné a soukromé zařízení. Ve školním roce 2016/2017 měla jedna veřejná školka průměrně na starost více než dvakrát tolik dětí (72) co jedno soukromé zařízení (33). Rozdíly v počtu dětí na jednu třídu a jednoho učitele (což jsou patrně ukazatele, které lépe vystihují situaci běžného pobytu dítěte ve školce) nejsou mezi veřejnými a soukromými zařízeními natolik zásadní, přesto jsou však dobře patrné. V soukromých školkách připadá na jednu třídu i jednoho učitele méně dětí než ve školkách veřejných. Například ve školním roce 2016/2017 bylo v jedné třídě veřejné školky průměrně 23 dětí (tento podíl je v čase relativně konstantní a blíží se možné horní hranici 24 dětí). V soukromých školkách byla třída tvořena průměrně 16 dětmi. S nárůstem počtu soukromých zařízení v posledních letech se počet dětí v nich připadajících na jednu třídu snižoval. Přestože počet učitelek na jednu třídu mateřské školy se dlouhodobě drží na statistické hodnotě 1,8–1,9 bez ohledu na zřizovatele zařízení, díky nižšímu počtu dětí ve třídách soukromých školek tam má jedna učitelka na starost „pouhých“ 9 dětí oproti 12 (či v předešlých letech i 13) dětem ve školkách s veřejným zřizovatelem.

Nejméně soukromých školek je v Pardubickém kraji

Jak v počtu soukromých zařízení předškolního vzdělávání, tak v počtu dětí, které je navštěvují, existují významné regionální rozdíly. Nejvíce soukromých mateřských škol se nachází v Praze, kde tvoří až 21,5 % všech pražských školek, dochází do nich však pouze necelých 7 % dětí. Více než 93 % pražských „školkových“ dětí navštěvuje školky veřejné. Druhým krajem s nejvyšším podílem soukromých mateřských škol je Středočeský kraj, ve kterém je soukromých necelých 9 % mateřských škol, do kterých dochází 4,6 % dětí, následuje Moravskoslezský kraj s 6,9% podílem soukromých školek a 3,2 % dětí. Naopak nejméně je soukromých školek v Pardubickém kraji, ve kterém více než 99 % dětí chodí do veřejných mateřských škol (obecních, krajských).

Největší problémy s nedostatkem míst byly v letech 2012 až 2014

Zájem o docházku do mateřských škol v posledních deseti letech díky velkému počtu nově narozených dětí převyšoval nabídku danou dostupnými kapacitami. Největší nápor zažívaly školky patrně v letech 2012 až 2014. Počet odmítnutých žádostí se pohyboval kolem 60 tis. Tento ukazatel však nevypovídá o skutečném počtu neumístěných dětí. Naznačuje spíše obecný vývojový trend. Rodiče mají totiž možnost podat ve stejném roce více přihlášek do různých mateřských škol a přihlášky podává i řada rodičů dětí dvouletých. Studie Demografického informačního centra a společnosti Tady a teď odhadla počet dětí, které se i přes podání přihlášky nedostaly do žádné obecní mateřské školy, v rozmezí 39 až 45 % z neuspokojených žádostí evidovaných MŠMT. V posledních letech však počet odmítnutých žádostí významně klesá. Hlavní nápor na kapacity mateřských škol prozatím polevil, o čemž svědčí průměrná naplněnost existujících zařízení. Ta od roku 2012 poklesla u veřejných mateřských škol z téměř 94 na méně než 90 %. Zatímco v roce 2012 převýšilo svou cílovou kapacitu 118 veřejných školek, v roce 2016 jich bylo již „jen“ 16.

Autor: Božena Půbalová, Český statistický úřad, oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení