Přijímání uchazečů ze zahraničí ke střednímu vzdělávání

MŠMT vydalo informace k přijímání uchazečů ze zahraničí ke střednímu vzdělávání (viz text článku a příloha).

Při příchodu do České republiky po získání základního vzdělání či splnění povinné školní docházky v zemi původu, či po splnění povinné školní docházky bez získání základního vzdělání v České republice, se uchazeč může v souladu s § 59 školského zákona hlásit ke studiu ve střední škole do čtyřletých, popř. dvou a tříletých oborů středního vzdělání.

Cizinci, kteří nejsou občany Evropské unie, se stávají žáky příslušné střední školy, pokud řediteli školy prokáží nejpozději při zahájení vzdělávání oprávněnost svého pobytu na území České republiky (postačuje předložení i pouhého dokladu o podání žádosti o udělení oprávnění k pobytu či doklad obdobný).

Školní docházka v České republice je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku. Současně platí, že povinnost školní docházky končí koncem školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku, přestože z jakýchkoliv důvodů neabsolvoval celých devět školních roků školní docházky. V tuto chvíli se povinná školní docházka považuje za splněnou.

V případě přijímání uchazeče do středního vzdělávání po splnění povinné školní docházky (ať v České republice nebo v zahraničí) nelze stanovit jako kritérium pro přijetí získání základního vzdělání, resp. vyžadovat uznání rovnocennosti nebo uznání platnosti (nostrifikace) zahraničního vysvědčení v České republice. 

V přijímacím řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Účastníci přijímacího řízení mohou jednat a písemnosti pro toto řízení mohou předkládat i v jazyce slovenském. Pokud osoba pobývající dlouhodobě v zahraničí plnila povinnou školní docházku na území jiného státu, předkládá uvedené doklady jak v originálním znění, tak současně v překladu do jazyka českého (nejedná-li se o doklady v jazyce slovenském). Originál dokladu se předkládá ve formě prosté kopie. Překlad dokladu vyhotoveného v cizím jazyce nemusí být úředně ověřený. Překlad dokumentu si může tedy účastník řízení vyhotovit sám. Ředitel školy má ale právo při pochybnostech o jeho správnosti vždy vyžádat od uchazeče předložení úředního překladu (například vyhotovený soudním překladatelem). Obecně také platí podle správního řádu (§ 16 odst. 2), že ředitel školy může sdělit, že nevyžaduje žádný překlad dokladů.

Přijímací zkouška z českého jazyka a literatury se při přijímacím řízení promine osobám s cizím nebo i českým státním občanstvím, pokud se vzdělávaly mimo území České republiky alespoň 1 školní rok ze 3 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podávají přihlášku, vzdělávají-li se v zahraničí; nebo se vzdělávaly ve škole mimo území České republiky alespoň 2 školní roky ze 3 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podávají přihlášku, vzdělávají-li se v České republice.

Uchazeč, který nekoná zkoušku z českého jazyka, nekoná písemný test ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura v rámci jednotné přijímací zkoušky a ty součásti školní přijímací zkoušky, které ověřují znalosti českého jazyka. Toto uzpůsobení se netýká talentové zkoušky.

U ostatních písemných testů přijímací zkoušky, nebo když se uchazeč rozhodne zkoušku z českého jazyka konat, pak má takový uchazeč automaticky bez návštěvy školského poradenského zařízení nárok na navýšení času o 25 % a možnost použít překladový slovník. Školské poradenské zařízení může přiznat uzpůsobení nad tento rámec.

Žádostí o prominutí zkoušky je pouhé označení příslušného údaje v přihlášce. 

Za osoby, které získaly předchozí vzdělání ve škole mimo území České republiky, se považují všichni uchazeči o střední vzdělání, kteří spolu s přihláškou ke střednímu vzdělávání předloží doklad o vzdělávání ve škole mimo území České republiky, kde pobývají a vzdělávají se, bez ohledu na to, zda zároveň předloží i doklad z české kmenové školy, popř. české sekce Evropských škol. Rozdíly mezi uchazeči zapsanými a nezapsanými v české kmenové škole může ředitel školy zohlednit ve vypsaných kritériích k přijímacímu řízení.

Žádostí o prominutí zkoušky je pouhé označení příslušného údaje v přihlášce. 

Znalost českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, se u osob, kterým byla prominuta zkouška z českého jazyka, ověří rozhovorem, a to v každém oboru středního vzdělání, který je uveden v přihlášce, zvlášť. Rozhovor se koná výhradně jako náhrada zkoušky. Pokud není součástí přijímacího řízení do oboru vzdělání jednotná nebo školní přijímací zkouška z českého jazyka, nemůže být uchazečům, kteří se vzdělávali ve škole mimo území České republiky, rozhovor v kritériích stanoven. Rozhovory se konají v termínu pro konání školní přijímací zkoušky, tj. v řádném termínu od 15. 3. do 23. 4. Ředitel školy, s výjimkou konzervatoře, odešle uchazeči pozvánku ke konání rozhovoru v prvním kole přijímacího řízení nejpozději 14 dnů před konáním rozhovoru, v dalších kolech nejpozději 7 dnů před jeho konáním. Ředitel konzervatoře odešle pozvánku vždy nejpozději 7 dnů před konáním rozhovoru. Pozvánka ke konání rozhovoru obsahuje zejména údaje o místu, dni a čase konání rozhovoru a seznam povolených pomůcek pro jeho konání.

Po vykonání těch částí přijímací zkoušky, které neověřují znalosti českého jazyka, včetně jednotné přijímací zkoušky z matematiky, vytváří ředitel redukované pořadí všech uchazečů, které vzniká na základě hodnocení jednotné přijímací zkoušky z matematiky, hodnocení výsledků těch součástí školní přijímací a talentové zkoušky, které neověřují znalosti českého jazyka, koná-li se školní přijímací zkouška nebo talentová zkouška, a dalších kritérií přijímacího řízení. Jinými slovy redukované pořadí znamená alternativně vytvořené pořadí všech uchazečů ze všech částí přijímacího řízení kromě zkoušek z českého jazyka.

Ředitel školy zařadí daného uchazeče z vytvořeného alternativního pořadí do výsledného pořadí všech ostatních uchazečů, kteří jsou hodnoceni na základě všech součástí přijímací zkoušky včetně zkoušek z českého jazyka, a to na místo shodné s jeho pořadím v rámci redukovaného pořadí. Pro názornost uvádíme příklad, kdy uchazeč se umístí na základě redukovaného pořadí na 12. místě, pak je do výsledného pořadí zařazen na 12. místo a původní uchazeč se z 12. místa posouvá na místo 13. a obdobně s ním se posouvají všichni ostatní uchazeči. Pokud je takových uchazečů více, zařazují se do celkového pořadí postupně, přičemž po každém zařazení dojde k posunu všech uchazečů pod ním.