Kulatý stůl v Letohradu: Zaměstnavatelé podporují střední školy, ale zavedení duálního vzdělávání je nutností

Podpora technického a odborného školství je v Pardubickém kraji na vysoké úrovni a v rámci České republiky patří k nejpropracovanějším – přesto je však třeba hledat další formy co nejužší spolupráce mezi středními odbornými školami a zaměstnavateli. Na těchto závěrech se shodlo pět desítek aktérů prestižního diskusního setkání, které se uskutečnilo za účasti hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického v rámci projektu TECHNOhrátky 3. října v Letohradu.

Zástupci Pardubického kraje, významných regionálních zaměstnavatelů, krajské Hospodářské komory a CzechInvestu, ředitelé vybraných středních odborných škol a starostové jejich sídelních měst či představitelé konsorcií zaměstnavatelů v Letohradu a Lanškrouně jednali o zkušenostech z dosavadní spolupráce především v regionu Orlickoústecka. Současně vyslechli informace z Královéhradeckého kraje a Kraje Vysočina.

Orlickoústecko jde příkladem

Prim v podpoře technického vzdělávání v Pardubickém kraji udává právě Orlickoústecko, kde se do ní v minulých letech intenzivně zapojili zaměstnavatelé především z významných regionálních strojírenských závodů. Nejprve v Letohradu a poté v Lanškrouně vznikla konsorcia firem, která se podílejí nejen na materiálním vybavení škol, praktickém výcviku žáků nebo stipendijních pobídkách, ale v některých případech i na zavádění prvků duálního vzdělávání. Jako první začala tato platforma fungovat v Žamberku mezi SŠ obchodu, řemesel a služeb a společností Bühler CZ. Letos se nově přidala SOŠ a SOU Lanškroun s firmou Isolit-Bravo a podobný model se nyní chystá i v případě spolupráce VOŠ a SŠ technické České Třebové, Českých drah a dalších železničních dopravců.

„Dlouhodobě se snažíme aplikovat prvky duálního systému do českých podmínek, ale je omezen určitými legislativními limity a v podobě, jak je známe z Německa nebo Švýcarska, nebude možné bez změny současného školského zákona. V našem kraji jsme se proto úspěšně pokusili o zavedení některých prvků duálního vzdělávání. Tento model přitom není nijak výjimečný, do praxe se ho snaží zavést i v dalších regionech. To, že se někde daří intenzivní spolupráce mezi zaměstnavateli a středními školami, a jinde tolik ne, je přirozené. Závisí to nejen na koordinační roli zřizovatele, ale zejména na schopnosti ředitele školy, zda je ochoten a připraven spolupracovat jiným způsobem, než byl dosud zvyklý. Při ředitelských rekonkursech to pro nás bylo klíčové téma,“ uvedl Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje.

Podle aktuálních informací byl už ministr školství Robert Plaga pověřen přípravou novely školského zákona.

Kompletní oborová nabídka

V posledních dvou letech směřovalo na modernizaci středních škol v Pardubickém kraji 450 milionů korun z prostředků integrovaných regionálních operačních programů a 100 milionů korun, které poskytl Pardubický kraj. V tomto školním roce na nich studuje 18 700 žáků. Rozvoj technického a odborného vzdělávání podporuje Pardubický kraj prospěchovými stipendii v 21 vybraných oborech a projekty jako AMAVET, Mladý technik nebo TECHNOhrátky.

„V absolutní hodnotě je počet přihlášek na technické obory v Pardubickém kraji vyšší, než tomu bylo v uplynulých letech. Navzdory klesající demografické křivce jsme zaznamenali nárůst v učebních oborech, zatímco v maturitních je počet žáků zhruba stejný. Žádné obory nerušíme a udržujeme stále kompletní nabídku. Nové však nebudeme otvírat bez přímé spolupráce s podnikatelským prostředím. Každá z našich středních odborných škol má minimálně jednu firmu jako strategického partnera a ve 3. ročníku, kdy žáci absolvují odborný výcvik, jsou už zaměstnavateli rozebraní,“ připomněl Bohumil Bernášek, radní Pardubického kraje pro školství.

Inspirace odjinud

Na Slovensku naopak legislativa duální vzdělávání plně umožňuje. Proto byla velice sledovaná prezentace společnosti Schaeffler, která má závody i v Lanškrouně a ve Svitavách a která se přímo zapojila do tohoto procesu v roce 2015 v oborech mechanik seřizovač a mechatronik na střední škole ve Skalici a poté i v Kysuckém Novém Meste. Duální vzdělávání přináší nejen finanční výhody zaměstnavatelům, nižší náklady na zaškolení pracovníků, zvýšení jejich loajality, větší propagaci školy a úbytek starostí se zajišťováním praktického výcviku, ale především vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, výuku moderních technologií v reálných podmínkách i jistotu pracovního místa už během studia.

„Zaměstnavatelé jsou motivováni daňovými úlevami a finančními příspěvky od státu podle počtu hodin, které žák stráví ve firmě. Pracuje s nejnovějšími technologiemi, na něž škola nemá prostředky. Po dobu čtyř let pobírá stipendium 65 eur a za produktivní práci ve 3. a 4. ročníku pobírá odměnu. Nemusí přitom podepisovat žádnou smlouvu o smlouvě budoucí a po skončení studia má ve firmě zajištěné místo,“ přiblížila výhody duálního vzdělávání Pavla Mačátová, vedoucí personálního oddělení Schaeffler Production CZ a zareagovala i na aktuální stav v České republice. „Momentálně sice chybí politická vůle zavést podmínky pro duální vzdělávání v České republice, ale domnívám se, že přesto máme možnost, aby i u nás podobný systém vznikl a fungoval. Je to jen na nás – firmách, středních školách i krajské samosprávě.“

Konsorcia pomáhají školám

První konsorcium firem v celém regionu, se ustavilo v Letohradu v roce 2012 na podporu zdejší průmyslové střední školy. Dnes ho tvoří deset závodů z města a okolí.

„O obory v naší průmyslovce byl malý zájem, žáci se nehlásili, ale v úsilí o její záchranu se vlastně spojili konkurenti. Konsorcium iniciovalo otevření nového čtyřletého oboru strojírenský technik. Do prvního ročníku tehdy nastoupilo pětadvacet žáků a třináct z nich po maturitě zamířilo do našich firem. Podmínky, které konsorcium v současnosti nabízí, mají na žáky rozhodně pozitivní vliv. Více než polovina z nich odchází právě do těchto firem, navíc mají i široký výběr,“ zdůraznil Petr Fiala, starosta Letohradu a iniciátor vzniku konsorcia.

Konsorcium deseti firem se o čtyři roky později vytvořilo i v Lanškrouně. Cíl byl stejný – motivovat žáky ke studiu na zdejší střední škole a zabránit odchodům absolventů do větších center či jiných regionů.

„Nabídkou firemních stipendií i dalších benefitů se snažíme podpořit především lokální ekonomiku a současně zvýšit motivaci žáků i učitelů v oblasti technického a odborného vzdělávání. Posílili jsme technické kroužky na školách a intenzivněji jsme začali spolupracovat se základními školami. Zájem dětí je značný – teď například každou sobotu bude do kroužku ve střední škole v Lanškrouně jezdit čtyřiadvacet školáků z Jablonného nad Orlicí. I to je jeden ze způsobů, jak už v mládeži vypěstovat vztah nejen k technice, ale i ke svému regionu,“ řekl Radim Vetchý, starosta Lanškrouna.