Chybějí žáci, školy čeká slučování

Během posledních dvanácti let se síť základních a středních škol v celé České republice zásadním způsobem proměnila. Hlavním důvodem, pro který kraje a města ruší a slučují jednotlivé školy, je nepříznivý demografický vývoj. Ten nedává příliš optimistické vyhlídky, když ukazuje na fakt, že počet narozených dětí se bude snižovat a třídy tak budou v průběhu desetiletí prázdnější a prázdnější. Nicméně český vzdělávací systém řeší i další problémy, jako je například malý zájem o technické obory.

Stárnutí a vymírání obyvatelstva. To jsou problémy, před kterými nás odborníci varovali už v devadesátých letech (poprvé bylo méně porodů než úmrtí v roce 1994). Jenže tehdy taková informace nebyla ničím děsivým nebo představitelným. Přidali jsme se pouze k trendu západních zemí, které se s nízkou porodností potýkají už mnoho let. Jenže s novým tisíciletím začal snižující se počet dětí působit reálné problémy. Populace stárne a poměr ekonomicky aktivních na obyvatele v důchodovém věku se snižuje. Podle údajů Českého statistického úřadu budou v roce 2030 připadat na jednoho důchodce 3 lidi v produktivním věku a v roce 2050 to budou už jen pouhé dvě osoby. Jediné, co celý negativní vývoj brzdí, je poměrně silná imigrace, díky které obyvatel země průběžně přibývá. Jenže imigrace už tolik nepomůže školskému systému, který na demografickou křivku musí nějakým způsobem reagovat. Na středních školách je v současné době viditelně méně žáků, než tomu bylo ještě před deseti lety. Slabé ročníky hlásí i u maturit. Počet mladých lidí, kteří si letos vyzvedli nebo vyzvednou maturitní vysvědčení, klesl za posledních sedm let v některých případech i o desítky procent. Své studium na středních školách totiž končí ročníky z první poloviny devadesátých let, kdy porodnost začala strmě klesat a nepříznivý vývoj se tak pomalu začíná přesouvat i na vysoké školy. Ty letos hlásí menší počet přihlášek. Například Ostravská univerzita měla letos o 1323 zájemců méně, Univerzita Pardubice hlásí úbytek o 16 procent a o několik tisíc uchazečů méně má také Vysoká škola Báňská. Na demografickou křivku reaguje i ministerstvo školství, které určuje limit studentů, za které vysokým školám platí příspěvky. 

 „My počítáme, že v porovnání s tím letošním rokem by mělo dojít k poklesu zhruba o pět procent, což odpovídá zhruba vývoji toho populačního ročníku,“ říká náměstek ministra školství Tomáš Hruda s tím, že nejde o změnu postoje ministerstva, ale o reflexi skutečného populačního vývoje. „Ministerstvo nezakazuje žádné vysoké škole přijmout konkrétní studenty, ale říká, kolik studentů bude platit.“

ČEKÁ FINANCOVÁNÍ ZMĚNA?

To debaty o financování regionálního školství budou ještě probíhat. Letos v dubnu totiž ministerstvo školství přišlo s návrhem novely školského zákona, který zásadně mění rozdělování peněz. Do mateřských, základních a středních škol jdou v současnosti peníze podle krajských normativů. Systém je však kritizován kvůli tomu, že v každém regionu jde na žáka jiná částka. Od roku 2015 by proto školy podle typu vzdělávání měly dostávat ve všech krajích na žáka stejnou částku. „Pozitivem je, že ministerstvo školství jednalo se všemi zaujatými stranami, od ledna jsme hovořili se všemi partnery – i se školskými odbory. V současné době ale není možné ještě debatu o reformě financování regionálního školství uzavřít, protože jsme nedošli ke konsensu,“ uvedl na diskusi k reformě před časem ředitel odboru vzdělávací soustavy ministerstva školství Jakub Stárek. Výhrady mají právě především školské odbory, podle kterých se může ještě prohloubit nepříznivý stav v odměňování učitelů a nepedagogických pracovníků. „Naší zásadní výhradou je to, že navrhovaný systém není spojen s potřebným navýšením celkového objemu finančních prostředků pro vzdělávání v regionálním školství, pouze je přerozděluje jiným způsobem,“ uvedl předseda ČMOS pracovníků školství František Dobšík. S pádem Nečasovy vlády se s velkou pravděpodobností vše oddálí. Nový ministr Dalibor Štys totiž prohlásil, že jeho působení v resortu bude spíše udržovací.

Jenže na to, jak nakonec dopadne situace kolem způsobu financování, čekají některé kraje. Například Rada Pardubického kraje chtěla předložit návrh změn v oblasti gymnaziálního a odborného vzdělávání. Nechce ale žádné významné změny dělat bez znalosti nového systému financování. „Bez znalosti nového způsobu financování by změny v oborové struktuře středních škol mohly v konečném důsledku krajskou síť škol větší měrou zatížit rozpočet Pardubického kraje,“ uvedla náměstkyně hejtmana pro školství a kulturu Jana Pernicová.

VELKÁ OPTIMALIZACE NA VYSOČINĚ
To však neznamená, že by v řadě krajů nedošlo v letošním roce k dalším optimalizačním krokům. Zmíněný Pardubický kraj letos sloučí dvě školy. Pod VOŠ a SPŠE Pardubice v ulici Karla IV. bude od nového školního roku spadat SOŠ elektro a strojní a SOU Pardubice, která až dosud sídlila v ulici Do Nového. Sousední Královéhradecký kraj zase sloučí dvě průmyslové školy v krajském městě. „Úroveň obou průmyslovek je možné zlepšit nejsnáze pod jednou střechou. O sloučení těchto lokálně i oborově velice blízkých škol se hovořilo již v devadesátých letech minulého století,“ uvedla krajská radní Táňa Šormová. Zlínský kraj už schválil sloučení gymnázia se zdravotnickou školou ve Vsetíně a spojení dvou středních škol v Otrokovicích. Zásadní změny čekají Vysočinu. osmnáct středních škol se nejpozději do školního roku 2014/2015 přetransformuje na osm vzdělávacích center. „Optimalizace je naprosto nezbytná, aby krajské školství jako celek mohlo fungovat. Stávající uspořádání potřebuje změnu, musí se přizpůsobit poptávce trhu práce a zaměstnavatelů, efektivně využívat budovy, vytvářet stabilní školní celky a také dbát na specializaci pedagogických pracovníků,“ uvedla krajská radní pro oblast školství Jana Fialová.

Ovšem najdou se i regiony, které žádné optimalizační kroky na svých středních školách nechystají. Mezi ně patří i naše hlavní město. „V tomto ani v následujícím roce k žádným strukturálním změnám v pražském středním školství nedojde,“ řekla Krajským novinám radní Ludmila Štvánová. Podle ní v Praze není žádná škola, o níž by byl tak malý zájem, aby magistrát uvažoval o jejím zavření. Rušení škol nechystají ani v Olomouckém nebo ve Středočeském kraji. Náměstek středočeského hejtmana Milan Němec označil situaci v kraji za stabilizovanou: „Zásahy do sítě škol nejsou nutné.“ Kraj má ovšem slučování zařízení už za sebou. Své o tom vědí ve většině větších měst středních Čech.

VELKÉ PROJEKTY S PODPOROU OPŽP
Tyto kraje se tak chtějí zaměřit především na podporu technických oborů. Nezájem mladých lidí o učební obory a o řemesla totiž začíná být kritický. Podle odhadů už v roce 2016 dojde k tomu, že počet nových studentů a učňů technických oborů bude nižší než počet dělníků a techniků odcházejících z výrobních závodů do důchodu. Kraje tak realizují řadu programů, které mají mladým lidem přiblížit vybraná řemesla a povolání. Financují také stipendijní programy, které mají motivovat mladé lidi ke studiu těchto oborů. Přes všechna tato opatření nepříznivá situace trvá a ze škol stále vychází málo nástrojařů, stavařů a řemeslníků.

Peníze z krajských pokladen jdou kromě stipendií také na investice a opravy školních budov a vybavení. Jednotlivá hejtmanství dávají každoročně na tuto problematiku v průměru několik desítek milionů korun. Často pomáhá s financováním Evropská unie. Například Liberecký kraj připravuje s pomocí OP Životní prostředí projekt na zateplení čtyř středních škol za 70 milionů. Jednu z největších akcí ale najdeme v Olomouci. Dostavuje se zde budova Slovanského gymnázia za 190 milionů korun. Podle tiskového mluvčího kraje Ivana Rašťáka bude kraj také zateplovat a vyměňovat okna v celé řadě škol. Náklady projektů přijdou dohromady na 350 milionů korun a pomůže s nimi opět OPŽP.

Své projekty samozřejmě mají i jednotlivá města a obce. Základní i mateřské školy, které obce a města spravují, procházejí opravami a v případě školek dochází k navyšování kapacity. Přichází do nich totiž děti silných ročníků ze sedmdesátých let. Čas od času se najde i tak trochu jiný projekt. To je případ chystané investiční akce Prahy 3. Městská část chce totiž přestavět budovu ZŠ na Havlíčkově náměstí na nový městský úřad. Školáci se přesunou do jiných prostor, z učeben se stanou kanceláře a ve dvoře vyroste dvoupodlažní přístavba. Práce budou v tomto případě stát kolem 150 milionů korun.

zdroj: Krajské noviny

V Pardubickém kraji právě probíhá projekt TECHNOhrátky, jehož hlavním cílem je podpora technických profesí a řemesel a zvýšení zájmu u žáků základních škol v Pardubickém kraji.