Osobní pohovory s pedagogickými pracovníky

Letošní rok již popáté proběhly osobní pohovory všech pedagogických pracovníků s ředitelkou školy. Na začátku školního roku se společně scházíme, abychom zhodnotili práci za rok minulý a stanovili nové osobní cíle. V září vyvěsím rozpis časů na osobní pohovory na sharepointu a pracovníci se zapíší (dříve se zapisovali do tabulky ve sborovně). Na každého mám 30 minut času, ale stává se, že je rozhovor i delší. Před rozhovorem pracovníci odevzdají vyplněný podklad, na kterém napíší, jak splnili své minulé cíle, co se jim v loňském roce podařilo, co by oni sami mohli udělat, aby ve škole byli zcela spokojení, jaký přínos pro ně měla hospitace u kolegy apod. Otázky se mění, abychom reagovali na momentální situaci ve škole. V závěru jsou napsané celoškolní cíle – obvykle dva, které jsme si vydiskutovali v metodických orgánech a které máme v celoročním plánu práce. Každý pracovník si napíše, jak on sám bude tyto cíle naplňovat. V letošním roce se zaměřujeme na vytváření bezstresového prostředí a metody aktivního učení, a tak přemýšlíme, jak každý osobně přispěje k plnění těchto cílů. Jejich znění někdy ještě během pohovoru společně upravujeme, aby cíle byly měřitelné a kontrolovatelné. Během rozhovoru probereme  situaci pracovníka ve škole, řekneme si připomínky i náměty ke školní práci, někdy probereme i rodinnou situaci, která práci ovlivňuje. Podle toho, jak jsme „na sebe naladěni“ probíhají rozhovory velmi otevřeně a přátelsky nebo zcela formálně, kdy je mi jasné, že hodnota informací je pro mě velmi nízká a pracovník se pohovu zúčastnil, protože musel. Naštěstí  po letech, kdy už všichni vědí, jak bude pohovor probíhat, je těch formálních čím dál méně. Po skončení pohovorů se všemi pracovníky – cca 30 hodin čistého času – zpracuji připomínky, proberu je s širším vedením školy a projednáme je anonymně na pedagogické radě. Postupně se všechny realizovatelné snažím vyřešit, aby se klima ve škole zlepšovalo. Když jsem s pohovory první rok začínala, byli kolegové nervózní, protože nevěděli, co mají očekávat. První dva roky jsme pouze probírali situaci ve škole, teprve od třetího roku jsme začali pracovat s osobními cíli. Nyní už jsou osobní pohovory pravidelnou součástí začátku školního roku a já rozhodně nelituji času, který při nich strávím. Mnohé informace bych se jinak vůbec nedozvěděla – a to nejen ty pracovní, ale ani jejich osobní. V řízení školy mi hodně pomáhá, když se dozvím, co pedagogy trápí a na čem je potřeba pracovat.

                                                 Jana Smetanová

                                                 ZŠ Prodloužená283

                                                 Pardubice