Školní jídelny se mění. Inspektoři si posvítí na to, kdo a co v nich vaří

Jídelny při základních a mateřských školách se ve své nabídce v posledních letech výrazně posunuly. Stále se ale v jejich pokrmech objevuje příliš tuků a cukrů. Na to, kdo, co a na čem ve školních jídelnách vaří, se každý rok v asi čtyřech stovkách škol zaměřuje Česká školní inspekce. Přesto ale valná většina školních stravoven nemá dobrou pověst. Podle kontrolorů je to způsobeno hlavně nízkými platy tamních kuchařů.

V Mateřské škole U Stadionu v České Třebové servírují ke svačině třeba kváskový chléb nebo salát s cizrnou, k obědu pak vepřové žebírko, pohankové rizoto s králičím masem či zeleninové placičky s kefírem. Před dvaceti lety vypadalo tamní menu jednoduše – smažený květák, vepřové v mrkvi, chleba namazaný na několik způsobů. Srovnání se dá udělat díky almanachu českého školního stravování, který vyšel loni. Východočeská mateřinka dobře ilustruje, jak velký posun udělaly školní kantýny
v posledních letech. V jejich nabídce se objevuje mnohem víc surovin, přibylo zeleniny, ryb. „Když se říká, že jídelny vaří moc masa, nevidím to jako problém. Děti maso potřebují. Kde mají školy ale rezervy, je příliš velký obsah tuků a cukrů,“ říká Alena Fürstová, šéfka kontrolorů České školní inspekce.

Se svými lidmi ročně zkontroluje na čtyři stovky škol a jejich kuchyní, letos se budou speciálně zaměřovat na zdravou výživu. A také na to, kdo a na čem dětem vlastně vaří. „Budeme se zaměřovat na to, jaké mají kuchařky vzdělání, zda chodí
na školení, kde čerpají informace, jak jsou placené. A také na vybavení kuchyní, používání IT systémů, možné investice,“ dodává náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Jde o to, že i přes markantní změny, jimiž školní kuchyně prošly, pořád přetrvává jejich nepříliš dobré renomé. Ačkoli na jídelníčcích se víceméně pravidelně objevují pokrmy z lososa, luštěnin či s příměsí exotiky, školní strava je nadále symbolem buď nekvalitního, nebo aspoň nevábného jídla. Svoji roli v tom hraje právě fakt, že zaměstnanci jídelen patří k těm nejhůře placeným, takže získat tam kvalitní a zkušené lidi není snadné.

Oběd ze školy přitom konzumují nejen děti. Podle statistik ministerstva školství je v Česku přes devět tisíc jídelen, v nichž se stravuje bezmála 1,7 milionu lidí. K výdejnímu pultíku totiž kromě žáků chodí často také důchodci, zaměstnanci okolních úřadů i lidé ze soukromých firem. Pro řadu škol je tohle šance, jak si přivydělat – zatímco děti platí jen za suroviny a zbytek doplácí stát, dospělí nemívají dotované ceny.

Školní jídelny si v Česku připomínají dvojité výročí. Letos to bude 70 let od vzniku prvních poválečných kantýn. „Jejich rolí bylo hlavně nasytit děti,“ říká známá výživová poradkyně a jedna z propagátorek kvalitní školní stravy Kateřina Cajthamlová.

Předloni to pak bylo 50 let od chvíle, kdy ministerstvo školství poprvé vydalo nutriční normy, podle nichž se muselo začít vařit. „Tehdy se začalo hledět nejen na to, aby se děti najedly, ale i na to, co jedí,“ vysvětluje Alena Fürstová
z České školní inspekce.

To, co momentálně nejvíce kazí stravování dětí ve školách, ale nejsou omáčky s knedlíky nebo špatně uvařené polévky. Ve dvou třetinách škol jsou k dispozici výdejní automaty na jídlo i pití. A to, co si v nich mohou žáci koupit, má
k dodržování nutričních hodnot daleko. „V nabídce jídelních automatů jsou nejvíce zastoupeny balené cukrovinky, a to v 86 procentech. Ve školních bufetech jsou v sortimentu potravin nejčastěji zastoupeny slané chuťovky,“ stojí
v loňské zprávě hlavního hygienika.

Ministerstvo školství proto plánuje prodej baget, sušenek či sycených limonád vyhnat ze školních chodeb, zmizet by měly během letoška či příštího roku.