TECHNOhrátky v Litomyšli přivítaly účastníka s pořadovým číslem 21 000. „Zeteška“ ho velice zaujala

Rodinu „technohrátkovských“ jubilantů na Střední škole zahradnické a technické v Litomyšli rozšířil žák osmé třídy Lukáš Makovský. Ten na akci dorazil společně s výpravou ZŠ Pomezí a tamější prostředí mu nebylo tak docela neznámé…

Jak se ti návštěva litomyšlské „zetešky“ líbila?

Škola a její okolí se mi líbily fakt hodně. Využil jsem šanci si všechno vyzkoušet a prohlédnout a říkal jsem si, jak je to super, že si sem nakonec nejspíš opravdu podám přihlášku.

Bylo to poprvé, co jsi zjistil informace o této škole, nebo tady už třeba studoval někdo, koho znáš?

Mezi zdejšími žáky mám jednak kamarády a pak také bratry. Dá se říct, že Litomyšl má v naší rodině už tradici. Někteří se učí na opraváře lesnických strojů, další se zabývají výpočetní technikou a automatizací. Zajímavý obor je také provoz mechanizace a služby. Ještě o tom všem popřemýšlím, ale nejvíc by se mi asi líbil ten technik.

Aktivity na pracovištích ti opravdu šly – máš třeba v některých činnostech už cvik z domova?

Je to přesně tak, máme totiž doma hospodářství, a tak jsem zvyklý na nejrůznější činnosti, které s tím souvisejí. Věnujeme se především živočišné výrobě – chováme krávy a býky, pštrosy, slepice a další malou drůbež a ptáky.