Soutěž ZDRAVOhrátek se stala anketou, jak vnímají studenti zdravotnických škol prostředí v nemocnicích a sociálních zařízeních

Rostliny v pokojích, akvária s rybičkami na chodbách, obrazy regionálních malířů na stěnách, sázka na canisterapii a všude v prostoru mnohem pestřejší barvy. K dispozici také rádia a televize s nabídkou zajímavých filmoték. Na druhé straně však i šetrnější zacházení s ležícími pacienty a leckdy větší vstřícnost personálu, dostatek zdravotnického materiálu a třeba i vyšší počet košů na rizikový odpad. To je pouhý zlomek nápadů, doporučení a tipů, které v letošní doprovodné literární soutěži projektu ZDRAVOhrátky na téma „Jak zlepšit, oživit a zpříjemnit prostředí v nemocnicích nebo sociálních zařízeních?“ sepsali studenti čtyř zdravotnických škol v Pardubickém kraji v Chrudimi, Pardubicích, Svitavách a Ústí nad Orlicí.

Účastníci soutěže mohli zvolit jakýkoliv literární či publicistický žánr, jehož prostřednictvím ztvárnili své představy, vize, a náměty, které se týkaly prostředí, vybavení, chodu nebo atmosféry ve zdravotnických zařízeních a pobytových službách v regionu. Vedení všech zdravotnických škol téma zaujalo a přistoupila k jeho zpracování velice zodpovědně. Studenti prakticky všech ročníků je totiž dostali za úkol zpracovat v rámci slohové práce, a tak učitelé museli v konečné fázi vyhodnotit stovky příspěvků. Z nich následně vzešel finálový výběr, do něhož mohla každá škola zařadit až tři práce.

„Původně jsme se domnívali, že v psané tvorbě budoucích praktických sester, masérů ve zdravotnictví, ošetřovatelek a žáků zdravotnických lyceí, kteří stojí teprve na prahu svých profesních kariér ve zdravotnictví, se objeví spíše ´kosmetické´ návrhy na oživení a vybavení prostoru. Když jsme se však začetli do jednotlivých prací, byli jsme překvapeni nejen rozsahem, hloubkou i závažností témat, která autoři nejen navrhují, ale také jejich odvahou, s jakou se svěřují. V podstatě se tak soutěž změnila v anketu, jak vnímají regionální zdravotnictví mladí lidé, budoucí zaměstnanci, na základě svých zkušeností z praxe v nemocnicích a pobytových zařízeních,“ uvádí Vladimír Zemánek, manažer projektu ZDRAVOhrátky.

Uzávěrka soutěže vypršela 15. listopadu a v tomto termínu přihlásily školy jedenáct prací mladých autorek, neboť všechny sepsaly dívky. Díla nyní hodnotí až do 8. prosince veřejnost hlasováním na facebookovém profilu projektu ZDRAVOhrátky a nejlepší tři díla ocení rovněž odborná porota.

„Skvělé téma a navíc výborně zpracované všemi finalistkami. Cenu by měly dostat všechny za to, že našly odvahu upřímně, otevřeně i kriticky se vyjádřit,“ komentoval soutěž Josef Kozel, radní Pardubického kraje pro školství.

„Všechny příspěvky mají společný podtext – budoucím zdravotnicím není při veškerém respektu lhostejné aktuální prostředí nemocnic či sociálních zařízení. Jejich upřímný pohled, vnímavost a cit touží odbourat v nich určitý zaběhnutý stereotyp a v souladu s jejich věkem a mladickým entuziasmem volá po změnách, z nichž některé nemusejí být až tak nereálné. V tomto případě bude záležet už jen na vedení společnosti Nemocnice Pardubického kraje, jemuž studentské práce také zašleme,“ říká Helena Bártlová, manažerka projektu ZDRAVOhrátky.

Průřez návrhy ze studentských prací

PROSTŘEDÍ A VYBAVENÍ

„Do nemocničního prostředí bych ráda přidala různé rostliny a přírodní materiály, protože příroda dokáže uklidnit naši mysl jak nikdo jiný. Jako další věc bych přemalovala nemocniční zdi do teplejších a světlejších barev, které mají uklidňující efekt. Také bych na zdi přidala obrazy, nejen od významných malířů, ale také od malířů z blízkého okolí města, ve kterém se daná nemocnice nachází,“ doporučuje Mariia Kotsovska ze SZŠZS Chrudim.

„Přemýšlela jsem nad tím a jako milovnici zvířat mě napadlo: zvířata! Je to bláznivý nápad? Proč by byl? Existuje přece spousta způsobů, jak je do nemocničního prostředí začlenit. Nemusí po chodbách pobíhat kočky nebo létat papoušci. Není to žádná novinka, ale věřím, že taková drobnost, jako je akvárium, dokáže zázraky a navíc péče o akvárium není až tak náročná,“ navrhuje Barbora Brandejsová z VOŠ zdravotnické a SŠZ Svitavy.

„Vstupujeme do nemocniční budovy a zaráží nás chladná atmosféra prostředí, kde můžeme na první pohled vidět studené barvy stěn, světel, které bijí svým zářením do očí. Místo studených a neutrálních tónů by se mohly použít teplejší odstíny… Konečně jsme na interním oddělení, nahlížíme do pokojů pacientů. Všímáme si, že se zde nenacházejí žádné televize a skříně, které by zpříjemnily pacientům pobyt. Povlečení by opět mohlo být obohaceno barvami příjemnými na pohled,“ domnívají se Kateřina Martincová a Šárka Dejdarová z VOŠ a SŠZS Ústí nad Orlicí.

PRACOVNÍ PODMÍNKY, PŘÍSTUP K PACIENTŮ

„Jako první bych se zaměřila na vylepšení prostředí v nemocnici. A to jak pro pacienty, tak i pro zaměstnance. Myslím si totiž, že pokud se nemocniční personál nebude muset prát o volnou skříňku, bude mít klidné místo na vydechnutí si a kvalitní pomůcky a nástroje ke své práci, bude také spokojenější, a tím pádem milejší k pacientům a k sobě navzájem. Také bych na pokoje zkusila dát alespoň rádio či televizi. V případě zájmu půjčit pacientovi knížku nebo časopis s křížovkami,“ všímá si Anežka Škodová ze SZŠ Pardubice.

„Jedna věc, která spoustu z nás tíží na srdci, je neohleduplná manipulace s nemocným. Tím nemám na mysli pouze psychickou netaktnost, ale jeho vyložené polohování či přesun. Nikdo z nás by si v jeho nejhorších, nejcitlivějších chvílích nepřál, aby s ním bylo hozeno na vozík. Mnoho sanitářů by mohlo namítnout, že nemají dobrý den, nebo že by se péče o nemocné pro ně stala vyčerpávající. Takové zacházení můžeme vídat čím dál tím více,“ nezdráhá se upozornit Karolína Uličná ze SZŠ Pardubice.

„Jak všichni víme, hygiena je základní potřeba člověka a každý máme rád, když se můžeme umýt a mít pocit čistoty, který nám dodává sebevědomí. V zařízení, kam chodíme na praxe, klienty myjí jednou týdně, což nám přijde nedostačující. Představa, že se umyjeme jednou za týden, je nepředstavitelná. Rády bychom klientům dopřály koupele častěji, zvlášť když víme, jak jsou potom šťastní,“ píší ošetřovatelky Michaela Kovářová a Klára Janotová ze SŠZS Chrudim.